Zpívající vlaky / Singing Trains in Prague

K Praze směrem od Plzně vedou koleje podle Berounky a Vltavy a vlak staví na západním, tedy Smíchovském nádraží. Ze Severu - od Ústí a Kralup nad Vltavou - spěchají vlaky údolím proti proudu a teprve v Bubenči se horizont otevře, lokomotiva zpomali na náspu ve Stromovce a brzdí na peroně Holešovického nádraží. Vlaky od Kolína přes Běchovice na Libeň, od Uhříněvsi k Vršovicím (z jihu) vjíždí pokaždé do jiného města. Panorama se objeví směrem od Kladna přes Veleslavín do Dejvic, ze semerinku od Cibulky přes Jinonice a Žvahov, nebo cestou Prokopským údolím od Holyně na Smíchov. Z každé strany pozorujete i nasloucháte jinému městu, podle toho zda posloucháte přes otevřené okno vagonu pozdě v noci, nad ránem, v létě, v zimě, v dešti, v mlze, vyhlíží-li pasažér z pendolina, couráku, motoráku, city elefantu, starého dvoupatráku, z dřevem obložených interiérů vagonů “dobytčáků”. Podvozky jinak hrkají, pérování v zatáčkách sténá a skřípe, poslouchající vnímá jinak dunění kol přes mosty, průjezd tunelem, pneumatické brzdy na peroně, noční hlasy z překladového nádraží s hlášeními amplionů na vysokých stožárech v kolejištích v Uhříněvsi, Žižkově, nebo Libni, ťukání dlouhými kladívky do znělých kotoučů kol.

Jedním z důvodů proč je pražský ajznbon zvláštní může být to, že vedle dopravy osobní nákladní železniční doprava do přelomu tisíciletí patřila k atmosféře stejně jako vůně sladu kolem pražských pivovarů. Pískání brzd posunovaných vagonů a ozvěny hlášení z tlampačů se za nocích - kdy bylo větší ticho - odrážely od nebe a rozléhaly se po městě. Většina z ajznbonu dnes buď docela zmizela, nebo právě mizí. České dráhy a SSŽ rozprodávají drahé pozemky developerům.

CD Ajzbon vyšlo v roce 2014 původně jako příloha časopisu His Voice. Byl to pokus uchovat alespoň vzpomínku na pražský místopis, sonomorfologii a zakouřenou poetiku vlaků, tratí, kolejí a nádraží, několika čeledí železničního světa.

Album lze poslouchat jako zvukovou kulisu, dokumentární počin, jako hudební kompozice stylu musique concrete, nebo jako pozvánku k expedici posledních zbytků krajiny za plechovými ohradami. Většina zrušených a zmizelých tratí je zaznamenána na fotografiich, možná filmovém pásmu, ale málokterý archivář sbíral zvukové nahrávky.

CD Pražské vlaky vyšlo v roce 2014 jako příloha časopisu His Voice, mastering Stanislav Abrahám. Omezený počet původních CD je stále k dispozici za mírnou úplatu,

Miloš Vojtěchovský aka zvukač, 2014

Singing Trains

The sound of railways from near and far can be heard probably in almost every Prague neighborhood, because trains (aside from other sounds like test sirens, helicopters and airplanes) are one of the loudest industrial noises heard in metropolitan areas. Today, the city of Prague counts at least four dozen large and small railway, freight, and transit stations, on an extensive network comprising 212 kilometers of track. On those tracks, approximately 100,000 passengers head into the city center every morning and leave every evening for home, and there is a great deal of cargo in transit as well. The range of musical expression generated by the Czech Railways and the Railway Infrastructure Administration extend all the way from the romantic chanting of the wagons’ air brakes to the death-metal-like din of heavy locomotives crossing the railway bridge across the Vltava in Smíchov.

This CD features several sound environments associated with rail transport in Prague, and also includes sounds from the freight stations in Žižkov, Strašnice or Vršovice Depos.

Recordings: Night train (Michal Kindernay), Smíchov Railway Bridge, Wilson Train Station (Peter Cusack), Freight station Strašnice (Slávek Kwi), Freight station Žižkov, Depo Vršovice (Miloš Vojtěchovský), On the Platform (Jaroslav Kořán), Smíchov Station (Miloš Vojtěchovský) and other archival recordings).

Recorded mostly between 2004 and 2016.

The CD mastering Stanislav Abrahám.